tak... 

 je tu zima :-))) se vším všudy. Užíváme si  SNÍH...a zítra pokračujeme na Šumavě. První vločky, na které jsme opravdu hodně dlouho čekali.  Sice sáňkovat ještě nejde, ale na válení ve sněhu je to dostatek. Vojta se pokoušel i o  prvního sněhuláka, leč bohužel nedařilo se. Máme za sebou první sušení a zmrzlé, rudé tvářičky.Zahříváme se pečeným čajíkem a já domácím vaječňákem :-))). Mějte se krásně, lyžujte, sáňkujte nebo se jen tak koulujte...Užívejte tu bílou nadílku.

                                                                           

pohoda...

už může začít. Stihli jsme to - všechno. Ale přiznávám, že jsem tomu letos nevěřila. Naštěstí jsem měla pomocníka Vojtu, tak nám společně šla práce od ruky. 

Napečeno, rozsvíceno, zabaleno , ustrojeno, navařeno...a tak jako Vojta dnes ( u pohádek ) budu trávit nadcházejíci dny.... 

                                                        

   Všem KRÁSNÉ VÁNOCE

                                                                                 

adventní kalendář...

Nejrychlejší cesta - zajít do nejbližšího marketu a vybrat z té nekonečné nabídky úžasných Hellou Kitťáckých nebo Spidermanovských či Monstertrakovských kalendářů. Jsou plněné určitě tou nejlepší a nejkvalitnější čokoládou - vždyť je to pro děti, ne. A ta cena... Někde dokonce v akci za 9,90 Kč. No nekup to za ty prachy...
Nekoupím !

Vrhla jsem se na vlastní výrobu ( dnes už také velmi IN ) a to hlavně proto, že vím co budou naši kluci každý adventní den mlsat. Na netu je nekonečná ukázka opravdu pěkných kalendářů, inspirace, kde se meze nekladou. Náplň dle vlastního uvážení. Bonbónky, čokoládky, mini autíčka, hračky z Kinder vajíček, sponečky, prstýnky atd... Já je naplnila hlavně sladkostmi a perníčky...Od Mikuláše ( babiček  ) už budu nadílku  selektovat a ňaminky uložím na čas povánoční :-)))

Foceno starým  digitálrm, který v průběhu kleknul. Zbytek poze telefonem, takže kvalita fotek není nic moc...Možná jeto rukama :-)))
Kalendáře zabraly opravdu jen chvílku, 2 hodiny . přichystat, potisknout, nalepit, zavázat, naplnit, připevnit . Vojtovi se moc líbí. Nakukuje do sášků a hádá co tam asi je. Jsou dost průhledné, takže s tím nemá problém :-). Honzík je taky spokojený, ale ve svém pubertálním věku je mu to tak nějak jedno :-).  Černobílá varianta na ikeácké šipce - Vojty. Bíločervená do tvaru stromečku - Hozíkovo. Kluci zítra začínáme, tak ať chutná  :-))). A já si jdu zapálit první adventní svíčku a užít zbytek neděle.
Krásný předvánoční čas VŠEM

                                                                              

psali jsme...

JEŽÍŠKOVI.

Sice už pár náznaků proběhlo, ale raději ať TO má černé na bílém :-))).

A protože je nám - Vojtovi - jasné, že toho bude mít letos opět hodně co na práci, tak aby na NÁS náhodou nezapomněl :-)))

Ježíšek to bude tentokrát hodně řešit pomocí internetu, proto doufám, že všechno sežene. Určitě to bude chtít mít do konce listopadu pod střechou a pak už si jen užívat...Držím mu PĚSTI .

Vojta žije doposud v pohádkových představách o vánocích a doufám, že to ještě rok, dva vydrží. Měla jsem strach, že při nástupu do školy ho nějaká "chytřejší" hlavička přesvědčí, že Ježíšek není a dárky dávají rodiče. Zatím je ale všechno jak má být. Jediné co malému leželo v hlavě bylo to, proč máme doma kupu vánočního balícího papíru. To jsme uhráli na výpomoc Ježíškovi, aby nemusel ještě k tomu všemu shánět balící papír...

S Honzíkem jsme to uhráli až do třetí třídy, ale pak - na jeho vlastní nátlak, že je ve třídě poslední , kdo věří na J - jsme mu už řekli pravdu, polevili. Je to škoda. Zdál se my tenkrát i on sám zklamaný. Teď ať věří nebo né, dopis píše stejně :-))). Zvolil akorát jinou formu , email a to přímo  Mě :-)

 

                                          ...Tak ať nám ( JIM ) to ještě nějakou chvíli vydrží....

                                                   

letem světem...

splněný SEN, přání. Dárek mé drahé polovičce. Jen jsem nepočítala, že si jako parťáka vezme mě :-D. Moc jsem to nedávala :-(, strach, nervíky na plné obrátky, žaludeční problémy ( o střevních nemluvě ). Nicméně v momentě, když jsme dorazili na místo startu, vše ze mě spadlo. Pak už následoval ÚŽASNÝ zážitek. Počasí nám sice moc nepřálo, vítr vál každou chvílku jiným směrem. Představovala jsem si, že budeme mít sluníčko, nebe bez mráčku a poletíme, tam kam my chceme. Holt větru , dešti neporučím ani JÁ. Šedesát min uplynulo velmi rychle, strach se vytratil do neznáma a mi máme krásné vzpomínky...

 

 

  

 

  

 

 

 

 

 

 Přistávali jsme v kukuřičném poli. :-D

  

  

 

 

A jestli se mě někdo zeptá, jestli bych letěla zas, tak  "NA STOPRO".

 

 

 

                                                                                     Mějte krásný víkend.